Jiří Krejčík

NepochybnÄ› jedním z nejvýznamnÄ›jších režisérů a scénáristů české kinematografie je pražský rodák Jiří Krejčík. Po maturitÄ› se vÄ›noval studiu techniky a bÄ›hem druhé svÄ›tové války pracoval v barrandovských ateliérech jako statista. Čímž pronikl do svÄ›ta filmu a brzy zatoužil po vlastní režijní práci.

Začínal tvorbou krátkometrážních a reklamních snímků. Spolupracoval také například s výtvarníkem Jiřím Trnkou na hrané části kresleného filmu DÁREK. První hraný celovečerní snímek natočil v r.1947 a byl jím TÝDEN V TICHÉM DOMÄš, na motivy Povídek malostranských od Jana Nerudy.

Následoval film o osídlování českého pohraničí po druhé svÄ›tové válce s názvem VES V POHRANIČÍ. V 50. letech byla jeho práce bohužel poznamenaná dobovou ideologií. Jedná se pÅ™edevším o díla NAD NÁMI SVÍTÁ a FRONA. V r.1958 se podílel režií krátkého snímku Glorie na povídkovém filmu O VÄšCECH NADPŘIROZENÝCH, kde se pokouÅ¡el adaptovat krátké prózy Karla ÄŒapka.

Za tento počin byl ocenÄ›n na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu 1959. S příchodem let Å¡edesátých, pÅ™ichází podle mnohých vrchol Krejčíkovy tvorby, který odstartoval film VYŠŠÍ PRINCIP popisující smutné období heydrichiády, jenž získal také Å™adu různých ocenÄ›ní a objevil pozdÄ›jší velkou hvÄ›zdu českého filmu - herečku Janu Brejchovou.

K dalším významným dílům patří povídkový snímek ÄŒINTAMANI A PODVODNÍK či satirická komedie SVATBA JAKO ŘEMEN. V r.1967 Krejčík adaptoval hru známého irského dramatika Seana O´Caseyho Bedtime Story pod názvem PENSION PRO SVOBODNÉ PÁNY. Další velký uspÄ›ch zaznamenal v r.1979 životopisným filmem BOŽSKÁ EMA o slavné operní pÄ›vkyni EmÄ› Destinnové.

Posledním filmem Jiřího Krejčíka se stal v r.1984 PRODAVAÄŒ HUMORU - satiristický pohled do zákulisí socialistického estrádního průmyslu. Od té doby se jeden z nejuznávanÄ›jších domácích filmařů vÄ›nuje výhradnÄ› práci pro televizi. Režisér Jiří Krejčík už se nÄ›kolikrát také objevil na filmovém plátnÄ›.

Z jeho maličkých, ovÅ¡em nezapomenutelných rolí vyniká pÅ™edevším nenasytný pan Karel z Menzelových SLAVNOSTÍ SNĚŽENEK a dále profesor Stárek v retrokomedii Jana HÅ™ebejka PELÍŠKY.