Jaromír Hanzlík

JeÅ¡tÄ› než odmaturoval na malostranském gymnáziu v HellichovÄ› ulici, v jehož proslulém divadelním kroužku působil, získal zkuÅ¡enost v televizi i ve filmu. I když se pÅ™ihlásil na DAMU, dal nakonec pÅ™ednost angažmá v Divadle na Vinohradech (1966-93), na jehož scénÄ› postupnÄ› vyzrál z pÅ™edstavitelů vitálních, nezkuÅ¡ených mladíků v hereckou osobnost, schopnou vystihnout povahovou rozmanitost mužských typů stÅ™edního vÄ›ku v komediální i v tragické poloze (Grandlehárna, Loupežník, Car Fjodor, Hamlet, Revizor, Zločin a trest, Cyrano z Bergeraku, Oidipus).

V kinematografii zaujal citlivými portréty bezelstných dospívajících chlapců ve stěžejních filmech poloviny 60. let: vystraÅ¡ený Honza v psychologické studii Finský nůž, introvertní Michal v MáÅ¡ovÄ› BloudÄ›ní, nesmÄ›le zamilovaný student Vojta ve VávrovÄ› adaptaci Hrubínovy Romance pro křídlovku, nÄ›mecký voják v Kočáru do VídnÄ›.

Pozvolna se propracovával i ke komediálním postávám, často po boku Daniely KoláÅ™ové, jak v televizi (seriál Taková normální rodinka, triptych Podnájemníci, Otec nebo bratr a Dopis psaný Å¡panÄ›lsky) tak ve filmu: kralevic Karel (Slasti Otce vlasti), královský Å¡enk PeÅ¡ek (Noc na KarlÅ¡tejnÄ›) a frajerský traktorista Honza (Léto s kovbojem).

BÄ›hem 80. let navázal uspěšnou spolupráci s Jiřím Menzelem, v jehož komediích podle literárních pÅ™edloh ztÄ›lesnil svérázné, podivínské a tragikomické figurky: pábitelský strýc Pepin (PostÅ™ižiny), nadÅ¡ený sbÄ›ratel veteÅ¡e Leli (Slavnosti sněženek) a suchopárný zámecký knihovník Bernard Spera (Konec starých časů).

Poslední pravidelnÄ›jší návraty na plátno absolvoval pÅ™evážnÄ› v dobových kostýmech, napÅ™. jako kaplan (OldÅ™ich a Božena), žoldnéÅ™ Zajíc (Dva na koni, jeden na oslu), král Ctirad (Nesmrtelná teta) a stárnoucí quijotovský rytíř Kornelius (O perlové pannÄ›). Velké popularity dosáhl díky televizi jako oblíbený protagonista mnoha inscenací a filmů, pohádek a seriálů, jež reprezentují zejména tituly Záhada hlavolamu (1969), Taková normální rodinka (1971), Byl jednou jeden dům (1974), Žena za pultem (1977), Ve znamení Merkura (1978), Nemocnice na kraji mÄ›sta (1978; 1981; 2003), Plechová kavalérie (1979), Dnes v jednom domÄ› (1980), Lucie postrach ulice (1980), Dynastie Nováků (1982), Dobrá Voda (1982), Doktor z vejminku (1982), Sanitka (1984), My vÅ¡ichni Å¡kolou povinní (1984), Synové a dcery Jakuba skláÅ™e (1985), Slavné historky zbojnické (1985), Cirkus Humberto (1988), Dido — Geheimnis des Fisches (1991), Hříchy pro pátera Knoxe (1992) a PojiÅ¡Å¥ovna Å¡tÄ›stí (2004).

Ačkoliv v roce 1993 ohlásil ukončení herecké kariéry, své rozhodnutí již nÄ›kolikrát poruÅ¡il. V roce 1997 pÅ™evzal po Zdeňku SvÄ›rákovi moderování vzpomínkového TV poÅ™adu ÚsmÄ›vy českého filmu, z nÄ›hož pÅ™ipravil čtyÅ™i svazky knih Album usmÄ›vů. Analýzu jeho filmové tvorby pÅ™inesl Jan JaroÅ¡ v knížce Jaromír Hanzlík (Praha, ÄŒSFÚ 1988)