KvÄ›ta Fialová

KvÄ›ta Fialová se narodila na Slovensku, v obci Vel'ké Dravce v okrese Lučenec. Její maminka byla výtvarnice, vedle malby se vÄ›novala i sochaÅ™ení. Na Slovensku žila rodina do roku 1938, kdy je slovenÅ¡tí nacionalisté pÅ™inutili odejít do ÄŒech. Z konce 2. svÄ›tové války si dospívající KvÄ›ta odnesla nanejvýš traumatizující zážitek, když ji spolu s matkou brutálnÄ› znásilnili sovÄ›tÅ¡tí vojáci.

Tato zkuÅ¡enost byla počátkem jejího komplikovaného a rozporuplného vztahu k mužům. Po válce se matka vrátila na Slovensko a KvÄ›ta Fialová zůstala sama. PÅ™itahovalo ji divadlo a v roce 1946 začala hrát v ÄŒeském TěšínÄ›. Téhož roku byla pÅ™ijata na brnÄ›nskou konzervatoÅ™. Pokračovala studiem na JAMU, které uspěšnÄ› zakončila v roce 1950.

JeÅ¡tÄ› bÄ›hem studia se objevila v malé roli zapomenutého budovatelského snímku VELKÁ PŘÍLEŽITOST. V 50. letech postupnÄ› proÅ¡la divadelními angažmá v OpavÄ›, ÄŒeských BudÄ›jovicích, KolínÄ› a jednu sezónu hrála dokonce ve vzdáleném MartinÄ› na Slovensku. PÅ™estože se pohybovala na oblasti, byla obsazena v nÄ›kolika nevýrazných filmech oné doby.

Do Prahy mladou herečku pozval v roce 1958 Jan Werich. Divadlu ABC zůstala v následujících desetiletích vÄ›rná i po jeho pÅ™ipojení k MÄ›stským divadlům pražským až do roku 1991 a i pozdÄ›ji zde pohostinsky vystupovala. Příchod do Prahy znamenal vÄ›tší nabídku filmových rolí. V 60.

letech ztvárnila Å™adu výrazných filmových postav. Objevila se napÅ™. ve válečných dramatech SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN nebo OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY. ÄŒeská kinematografie ale pÅ™edevším v KvÄ›tÄ› Fialové objevila ideální pÅ™edstavitelku krásných osudových žen a v 60. letech se tak herečka stala pro mužské publikum sexy symbolem.

Její životní rolí se stala postava barové zpÄ›vačky v parodii na divoký západ LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA. Protože neumÄ›la zpívat, pÄ›vecký part za ni nazpívala zpÄ›vačka Yvetta Simonová. Ta ji ostatnÄ› zastoupila po pÄ›vecké stránce i v muzikálu ZVONOKOSY o nÄ›kolik desítek let pozdÄ›ji.

TypovÄ› podobné role femme fatale si zopakovala i v parodiích na brakové detektivky (FANTOM MORRISVILLU) a Å¡pionážní thrillery bondovského stÅ™ihu (KONEC AGENTA W4C PROSTŘEDNICTVÍM PSA PANA FOUSTKY) a v detektivkách (PARTIE KRÁSNÉHO DRAGOUNA). SluÅ¡ný prostor jí od konce 60. let poskytla i televize. Objevila se napÅ™.

v inscenaci VAJÍČKO, seriálu HŘÍŠNÍ LIDÉ MÄšSTA PRAŽSKÉHO nebo v pÅ™edstavení CHARLIEHO TETA. Její filmová, televizní i divadelní kariéra plynula bez vÄ›tších propadů a s pÅ™ibývajícím vÄ›kem bez problémů mÄ›nila svůj herecký typ z osudových žen na zralé elegantní dámy a babičky, které hrála s nezamÄ›nitelným Å¡armem a nadhledem.

Taková byla její hrabÄ›nka v parodii ADÉLA JEÅ TÄš NEVEÄŒEŘELA nebo babička v rodinné komedii S TEBOU MÄš BAVÍ SVÄšT. Své role umÄ›la ztvárnit s typickou sebeironií a lehkou nadsázkou. Má Å¡iroký herecký rejstřík, objevila se prakticky ve vÅ¡ech žánrech, nejvÄ›tší podíl ale tvoÅ™ily komedie, které také mÄ›ly nejvÄ›tší ohlas.

V pozdÄ›jším vÄ›ku naÅ¡la svou parketu v postavách záhadných a komicky výstÅ™edních starých dam a Å™adu si jich zahrála zejména v televizních inscenacích, jako napÅ™. TŘI ALBERTI A SLEÄŒNA MATYLDA, ZÁHADNÁ PANÍ SAVAGEOVÁ nebo TŘI DÁMY S PISTOLÍ. I v důchodovém vÄ›ku, kdy vÄ›tÅ¡ina hereček postupnÄ› mizí z obrazovek a filmového plátna, zůstala často obsazovanou a populární herečkou.

Z jejích četných, vÄ›tÅ¡inou komediálních divadelních rolí stojí za zmínku napÅ™. Marta Brewsterová ve hÅ™e Jezinky bezinky nebo hlavní ženská role v černé komedii Harold a Maud. Pokud jde o osobní život, poprvé se provdala už v 21 letech, ale vzhledem k jejímu svéráznému vztahu k mužům manželství trvalo velmi krátce.

Mladou herečku manželský život vydÄ›sil natolik, že od manžela utekla a nÄ›jaký čas dokonce pÅ™espávala v opuÅ¡tÄ›né márnici kolínského hÅ™bitova. Svého druhého muže, režiséra Pavla HáÅ¡u, poznala v roce 1957 a o dva roky pozdÄ›ji se vzali. Manželství nejenže vydrželo, ale lze ho považovat za Å¡Å¥astné - pÅ™edevším díky tomu, že oba partneÅ™i k sobÄ› byli nanejvýš tolerantní a dopÅ™ávali si vzájemnÄ› velkou míru svobody.

V roce 1962 se jim narodila dcera a dnes je již KvÄ›ta Fialová babičkou. Herečka se vždy zajímala o východní nauky, zejména budhismus, o okultismus a čarodÄ›jnictví. Vlastní sbírku pÅ™edmÄ›tů vztahujících se k tomuto okruhu zájmů.